7.B Na 9. ZŠ Arbesovy v Jablonci nad Nisou

Školní řád

1. Práva žáků a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
   1. Žáci mají právo
      1. na vzdělávání a školské služby podle zákona 561/2005 Sb. o předškolním, základním, střed-ním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
      2. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
      3. zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
      4. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
      5. na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle podle zákona 561/2005 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
   2. Práva uvedená v odstavci 1) s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezleti-lých žáků.
2. Povinnosti žáků a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků
   1. Žáci jsou povinni
      1. řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
      2. dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
      3. plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.
   2. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni
      1. zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
      2. na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
      3. informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
      4. dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanove-nými školním řádem,
      5. oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 zákona 561/2005 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.
3. Budova školy
   1. Budova školy je otevřena od 6:30 do 16:00. Žáci vcházejí do budovy na pokyn v 7:40.
   2. Žáci vstupují do budovy a odcházejí z budovy hlavním vchodem.
   3. Všichni žáci se musí přezouvat ve všech prostorách školy do domácí obuvi (do tělocvičny do sportovní obuvi). K tomuto účelu využívají šatny své třídy, které pověření žáci zamykají v 7:55.
   4. Pokud žák použije pro cestu do školy jízdní kolo, nechává jej ve stojanu před školou a do školy vstupuje hlavním vchodem.
   5. Žáci jsou povinni být ve třídě nejpozději 5 minut před začátkem vyučování.
   6. Členové zájmových kroužků, nepovinných předmětů a účastníci všech akcí mimo vyučování mohou být ve vyhrazených třídách jen se svými vedoucími, na které čekají před budovou, vstu-pují do budovy pouze v doprovodu přísluš¬ného vedoucího nebo učitele a stejným způsobem ško-lu opouštějí.
   7. S okny a žaluziemi se manipuluje jen se souhlasem vyučujícího a za jeho přítom¬nosti.
   8. Žáci zdraví všechny dospělé osoby v budově hlasitě a zřetelně „dobrý den“, Ve třídě zdraví po-vstáním.
   9. Žákům není dovoleno vstupovat do sborovny, kabinetů a ředitelny školy bez vy¬zvání a osobní přítomnosti zaměstnance školy.
   10. Kouření je zakázáno ve všech prostorách školy, na pozemcích školy a na škol¬ních akcích.
4. Vyučování
   1. Žák je povinen účastnit se vyučování podle platného rozvrhu hodin.
   2. Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do pěti mi¬nut po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost pověřený žák v ředitelně nebo kanceláři školy.
   3. Během vyučování nesmí žák svévolně opustit školní budovu. Žák, kterému je ne¬volno, jde domů nebo k lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené dospělé osoby.
   4. Činnost v odborných učebnách a odděleních školní družiny se řídí provozními řá¬dy, s nimiž jsou žáci seznámeni.
   5. Po skončení vyučování dávají žáci v učebnách židle na lavice a uklidí třídu. (po¬slední den v týdnu nezůstává v la¬vicích nic).
   6. Žáci jsou povinni svědomitě pečovat o svěřené knihy a pomůcky.
   7. Při vyučování jsou všichni povinni vypnout mobilní telefony.
5. Přestávky
   1. O přestávkách se mohou žáci volně pohybovat po budově školy s výjimkou pro¬storu šaten a jí-delny. Do jiných tříd přecházejí ukázněně. Vstup do tělocvičny a odborných učeben je dovolen jen za přítomnosti učitele. Nezdržují se v šatnách ani o polední přestávce. Dozor nad žáky vyko-návají určení pedagogičtí pracovníci, jejichž pokyny jsou žáci povinni se řídit.
   2. O přestávkách jsou okna uzavřena s výjimkou malých vyklápěcích oken, která musí být zajištěna háčky.
   3. Při střídání učeben přecházejí žáci samostatně na konci přestávky s výjimkou ja¬zykových učeben a sborovny kam přecházejí s vyučujícím ke konci pře¬stávky.
   4. V letních měsících vycházejí žáci na pokyn dozírajícího učitele o velké přestávce na pozemek školy.
   5. Před koncem přestávky, při velké přestávce po prvním zvonění, se žáci odeberou do tříd a při-praví se na vyučování.
6. Bezpečnost, ochrana zdraví, omluvy
   1. Žáci hlásí všechny úrazy, včetně náhlých onemocnění dozírajícímu vyučujícímu nebo třídnímu učiteli.
   2. Nepřítomnost ve škole může být omluvena jen pro nemoc nebo z vážných rodinných důvodů. Každá nepřítomnost žáka musí být do tří kalendářních dnů omluvena rodiči.
   3. Třídní učitel uznává pouze omluvení v žákovské knížce podepsané zástupci žáka. V odůvodněných případech může škola po předchozím písemném upozornění rodičů požadovat lékařské potvrzení o nemoci žáka či jiný úřední doklad potvrzující důvod nepřítomnosti žáka. Omluvenku předkládá žák třídnímu učiteli první den příchodu do školy.
   4. Uvolnění z jedné vyučovací hodiny v odůvodněných případech poskytuje vyučující, při delší ne-přítomnosti třídní učitel. Z vyučování je možné uvolnit žáka pouze na základě písemné žádosti rodičů, kterou žák předloží předem. Uvolnění žáka na dobu delší než jeden den oznámí třídní učitel řediteli školy.
   5. Každé poškození nebo závady v učebně hlásí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli. Škodu nahradí žák, který ji způsobil. Při ztrátě učebnic zakoupí žák nové, při poškození učebnic uhradí žák částku předepsanou školou.
   6. V areálu školy a na akcích školy platí zákaz nošení, držení, distribuce a užívání návykových lá-tek. Porušení tohoto ustanovení bude klasifikováno jako hrubý přestupek.
   7. Je zakázáno do školy nosit předměty ohrožující zdraví a bezpečnost či narušující výuku. Rovněž se nedoporučuje nosit do školy cenné předměty.
   8. Ve škole je třeba potlačovat projevy patologického hráčství, šikanování, vandalismu, rasismu apod.
   9. Při akcích konaných mimo školu, kde místem shromáždění není škola, začíná dozor nad žáky 15 minut před stanovenou dobou shromáždění. Po skončení akce končí dozor nad žáky na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce ško-la oznámí nejméně 1 den předem zákonným zástupcům rodičů.
7. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka školy
   1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
      1. 1 – výborný
      2. 2 – chvalitebný
      3. 3 – dobrý
      4. 4 – dostatečný
      5. 5 – nedostatečný.
   2. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
      1. 1 – velmi dobré
      2. 2 – uspokojivé
      3. 3 – neuspokojivé.
   3. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
      1. prospěl s vyznamenáním
      2. prospěl
      3. neprospěl
   4. Žák je hodnocen stupněm
      1. „prospěl s vyznamenáním“, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové kla-sifikaci stupněm horším než"chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré;
      2. „prospěl“, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“;
      3. „neprospěl“, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.
   5. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
      1. pracoval úspěšně
      2. pracoval.
   6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření sta-novených vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postou-pí i žák I. stupně základní školy, který již v rámci I. stupně opakoval ročník, a žák II. stupně zá-kladní školy, který již v rámci II. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žá-ka.
   7. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
   8. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do konce září. Do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu 9.ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifi-kován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
   9. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhé-ho pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nej-později však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.
   10. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy ne-bo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedí-cí, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
   11. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do čtrnácti dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.
   12. Žák, který za jedno pololetí zmešká více než 30% vyučovacích hodin z daného předmětu, vyko-nává z tohoto předmětu komisionelní zkoušku.
   13. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola vý-stupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ve vzdělávání ve střední škole.
   14. Opravné zkoušky
       1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali roč-ník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
       2. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
       3. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.
       4. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.
   15. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
       1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
       2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

          Stupeň 1 (výborný)

          Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úpl-ně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické čin-nosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretic¬kých a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zře-telně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

          Stupeň 2 (chvalitebný)

          Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostat-ně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a doved-nosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravi-dla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

          Stupeň 3 (dobrý)

          Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teore-tických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přes-nosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návo-du učitele.

          Stupeň 4 (dostatečný)

          Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné meze-ry. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretic-kých a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení ne-ní tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a vý-stižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, gra-fický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

          Stupeň 5 (nedostatečný)

          Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretic-kých a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostat-nost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

   16. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

       a) Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. b) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

       Stupeň 1 ( výborný)

       Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým čin-nostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pra-coviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně pře-konává vyskytující se překážky.

       Stupeň 2 (chvalitebný)

       Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Sa-mostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při prak-tické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se ne-vyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizu-je vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářa-dí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občas-nou pomocí učitele.

       Stupeň 3 (dobrý)

       Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnos-ti.V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

       Stupeň 4 (dostatečný)

       Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a e-nergie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

       Stupeň 5 (nedostatečný)

       Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým čin-nostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Ne-dokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, ne-úplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizo-vat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

   17. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

       a) Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. b) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

       Stupeň 1 (výborný)

       Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní před-poklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a těles-né výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

       Stupeň 2 (chvalitebný)

       Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osob-ních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě apli-kuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, bran-nost a tělesnou zdatnost.

       Stupeň 3 (dobrý)

       Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

       Stupeň 4 (dostatečný)

       Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj es-tetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

       Stupeň 5 (nedostatečný)

       Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

   18. Zásady klasifikace
       1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
       2. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani objektivnímu.
       3. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, doku-mentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.
   19. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
       1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostic-kým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,…) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
       2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifi-kačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je indivi-duální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
       3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zá-pisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. li> Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
       4. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky do-statečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
       5. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního po-měru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
       6. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším po-bytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
       7. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděle-ny rodičům. Známky za klasifikační období zapisují učitelé jednotlivých předmětů do žákov-ských knížek před termínem konání třídních schůzek
       8. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
       9. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umož-nění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
       10. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení cho-vání žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
       11. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bez-prostředně a prokazatelným způsobem.
       12. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího škol-ního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.
       13. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
       14. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména (1) neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden tý-den, (2) účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, (3) učitel klasifikuje jen probrané učivo, (4) před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. (5) prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
       15. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s do-poručením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

   20. Klasifikace chování a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržo-vání vnitřního řádu školy během klasifikačního období). b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. c) Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

       Stupeň 1 (velmi dobré)

       Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závaž-ných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

       Stupeň 2 (uspokojivé)

       Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního uči-tele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

       Stupeň 3 (neuspokojivé)

       Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se tako-vých závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena vý-chova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

   21. Výchovná opatření
       1. Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
       2. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen „pochvala“). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Po-chvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.
       3. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školní-mu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního uči-tele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napo-menutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě.
       4. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně proka-zatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, ne-zaznamenává se na vysvědčení.
       5. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
   22. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
       1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru po-stižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání pod-kladů.
       2. Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.
       3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrol-ní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývo-jovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně praco-vat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
       4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší vý-kony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
       5. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objas-něním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,
       6. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem ro-dičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slov-ně ( a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde vý-sledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vy-svědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se poru-cha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných infor-mací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.
       7. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami u čení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.
       8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlas-ný či nesouhlasný názor je respektován.
       9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu je-ho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
   23. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku:
       1. ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, sta-noveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
       2. v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rám-covým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
       3. na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího obo-ru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
   24. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.
       1. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docház-ku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející ško-ly v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zá-konného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.
       2. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.
       3. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.
   25. Komise pro přezkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole nebo plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, je tříčlenná a tvoří ji:
       1. předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,
       2. zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
       3. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
       4. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných dů-vodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.
       5. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vy-svědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku zá-kladního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahranič-ní školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření za-hraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě po-chybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
       6. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. g) Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
       7. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle odstavce

8. Výjimku z vnitřního řádu může povolit jen ředitel školy.
9. Tento vnitřní řád školy platí od 1. 9. 2005 a je závazný pro všechny žáky a pracovníky školy.